Pohostinnost ve Waldviertlu
v nejsevernějším bodě Rakouska

Užijte si originální speciality z regionu Waldviertel, jako jsou např. lahodné povidlové taštičky (podobné jako plněné knedlíky) nebo Perzyho známá čerstvě upečená vepřová pečeně s bramborovým knedlíkem, to vše v jedinečném prostředí.

V původní světničce nebo v překrásné zahrádce s výhledem na Rottal - u Perzyho je to vždy útulné. A pokud si můžete dopřát trochu pohybu, venku na dvoře na vás čeká kuželková dráha obklopená přírodou.

Galerie       Naše pokrmy

Gasthaus Perzy

Hostinec prosycený historií

1788

Wenzel a Magdalena Neubauerovi nabyli koupí panství Litschau také malý dům č. 22. Jméno Neubauer se stalo názvem domu. 

1828

Franziska, dcera manželů Neubauerových, se provdala za drobného rolníka a dělníka Lorenze Poindla a společně převzali usedlost. O rok později se jim narodil syn Bartholomäus, který se v pozdějších letech objevuje spolu s jeho manželkou Franziskou jako majitel. Jeho činnost mistra kameníka, která patřila do skupiny povolání, jež byla známá pro vysokou konzumaci piva a kořalky, byla pro výčepnictví velice užitečná. Pivo se dováželo z Třeboně (Wittingau), kořalka zase z Bytřice (Bistritz). Ta se pila obzvláště čirá nebo míchaná s nahořklou chutí. Rodině Poindlových je také připisováno dnešní vzezření hostince. Tehdejší architekt pocházel z Číměře (Schamers).   

1892

Thomas a Theresia Perzy, roz. Kainz, získali koupí nemovitost Rottal 22. Vedle hostince se věnovali také malému hokynářství, které se nacházelo v zadní části domu. Už tenkrát se v zahradě hostům nabízela zábava v podobě kuželkové hry.   

1902

V tomto roce se narodil Josef Perzy, pozdější hostinský.

1930

Josef Perzy a jeho nevěsta Marie Jelinek převzali hostinec, který byl v meziválečné době oblíbeným cílem hostů. Vedle místních, povozníků, hajných a dřevorubců patřili k hostům také Pražané, kteří u Staňkovského rybníku (Stankauer Teich) trávili své prázdniny. Přibližně v polovině 30. let podnikl Josef Perzy nějaké změny na domě. Byla vybudována část půdy a založena moderní ledárna, nad níž byl zřízen byt (tzv. „Stöckl“). 

1951

V noci z 19. na 20. května došlo během tzv. „Kulturního festivalu“ ke divoké rvačce. Tato slavnost sázení stromků se konala každý rok, kdy se mladé stromky sázely do panského lesa. Na tuto zábavu přišli také někteří montéři, kteří pracovali v Illmanns a před dvěma lety přinesli do Rottalu světlo díky elektřině. Ve chvíli, kdy se ale zdráhali zaplatit vstupné v hodnotě 3 rakouských šilinků, byli vyzváni, aby opustili lokál. Jelikož tak nechtěli učinit dobrovolně, došlo k divoké rvačce, která skončila teprve po několika hodinách mnoha lehce a těžce zraněnými. Kdo všechno se na tom podílel, nedokázal zcela objasnit ani rada Vrchního soudu. V každém případě se ale někteří montéři museli spokojit s delším pobytem v nemocnici. Někteří rváči byli dokonce soudem odsouzeni k trestu odnětí svobody podmíněně s odložením výkonu trestu na 10 týdnu až 5 měsíců. Lidově se tato rvačka označuje jako „korejská bitva“ nebo „malá Korea“.